|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku
Havlíčková, Adéla ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Zabývá se akceptací zrakového postižení v produktivním věku, přičemž se konkrétně zabývá získaným zrakovým postižením. Teoretická část vymezuje zrakové postižení vrozené a získané, dále obsahuje nejčastější příčiny zrakového postižení, jeho důsledky a s tím spjaté psychické změny, dále popisuje možnosti úspěšné akceptace ve formě zahraniční studie, a nakonec se zabývá možnostmi sociální rehabilitací a jejími formami. Cílem šetření je popsat, jak lidé reflektují svůj proces přijetí ztráty zraku a jaké oblasti tuto akceptaci ovlivnily a jaké jsou rozdíly mezi mužským a ženským prožíváním ve vztahu k jejich osobnostním rysům. Pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných rozhovorů se třemi respondenty se ukázalo, že nejzásadnější byla pro respondenty změna myšlení a motivace ke zvládnutí krizové situace. Dále se ukázalo, že velký vliv na proces akceptace má sledování vlastního pokroku v oblasti soběstačnosti a podpora okolí. Nemalou roli také hrála profesionální podpora a pomoc. Dále bylo možné sledovat odlišnosti v prožívání ztráty náhlé a postupné. Výsledky byly porovnávány se zahraniční studií a s odbornými zdroji uvedenými v teoretické části. Data byla analyzována pomocí softwaru MAXQDA. KLÍČOVÁ SLOVA Zrakové postižení,...
|
|
|
Kvalita života pacientů se srdečním selháním v produktivním věku
Škaroupková, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Bratová, Andrea (oponent)
Srdeční selhání představuje závažný zdravotní a společenský problém. Počet pacientů s touto diagnózou stále přibývá a netýká se pouze seniorů, ale stále častěji i mladých lidí v produktivním věku. V České republice je výskyt onemocnění se srdečním selháním udáván v rozmezí 0,4 až 4 % dospělé populace. Každý rok přibývá 0,4 % nových diagnostikovaných pacientů s touto chorobou. Abychom mohli efektivně naplňovat bio-psycho-sociální potřeby pacientů, měli bychom znát dopad onemocnění na tyto potřeby. Ke zjištění negativního vlivu srdečního selhání jsme použili standardizovaný dotazník Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire. Cílem této práce bylo zjistit vztah mezi určitými oblastmi kvality života pacientů a stupněm srdečního selhání a převézt naše poznatky do ošetřovatelské praxe. Z nasbíraných dat vyplynulo, že stupeň NYHA ovlivňuje všechny aspekty kvality života. Náš průzkum ukázal, že není rozdíl ve vnímání negativních vlivů srdečního selhání mezi muži a ženami. Získaná data ukázala, že ani věk nemá významný vliv na vnímání negativních pocitů způsobených srdečním selháním. Průměrný index tělesné hmotnosti v našem vzorku respondentů dosahoval hodnoty 27,98. Tato hodnota indikuje nadváhu, která dle námi získaných dat nebyla způsobena otoky.
|
|
|
Akceptace zrakového postižení v produktivním věku s důrazem na resilientní zdroje
Pavlík, Karel ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce na téma Akceptace zrakového postižení v produktivním věku s důrazem na resilientní zdroje je založena na analýze dvou stávajících studií, které se věnují tématům dosud ne příliš známým, tj. resilientním zdrojům a důvěřivostí lidí se zrakovým postižením. Teoretická část se zabývá psychosociálními dopady ztráty zraku na různé etapy lidského života, věnuje se nejčastějším příčinám ztráty zraku a fázemi, kterými si člověk s postižením prochází a resilienci, která v české literatuře není dostatečně popsána. Ve výzkumné části se nachází dvě studie, které se věnují tématu psychické odolnosti a důvěry. Cílem práce je analýza a interpretace dotazníků zjišťující resilientní zdroje a demonstrace použití těchto škál a jim podobných na již zmiňovaných studiích. Při posouzení výsledků z obou studií lze za odolného jedince se zrakovým postižením, který se dokáže přizpůsobit změnám v jeho životě nejlépe, považovat dospělého zaměstnaného vzdělaného muže s kongenitální slepotou, který patří do střední třídy a zároveň patří i k jedincům s vyšší důvěřivostí k lidem ve svém okolí. Za člověka, který žije v největší psychické pohodě, je považován dospělý zaměstnaný vzdělaný muž, který je slabozraký, žije ve vyšší třídě, ale je nejméně důvěřivý k lidem ve svém okolí. Výsledky jsou analyzovány v diskuzi a...
|
|
|
Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku
Křelinová, Michaela ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Diplomová práce Dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test u osob se získaným poškozením mozku v produktivním věku se zabývá porovnáním úrovně kognitivních funkcí zdravé populace a osob se získaným poškozením mozku pomocí baterie dynamický Loewensteinský ergoterapeutický kognitivní test (DLOTCA). Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku získaného poškození mozku, popis kognitivních oblastí a zároveň jejich patologie vlivem tohoto poškození. Dále je zde popsána testová baterie DLOTCA, která byla využita pro testování k diplomové práci, obecně je zde popsána diagnostika kognitivních poruch a stručně také ergoterapeutická intervence. Praktická část práce je zaměřena na testování kognitivních funkcí pomocí dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu. Hlavním předmětem výzkumu práce je využitelnost pracovní verze překladu dynamického Loewensteinského ergoterapeutického testu kognitivních funkcí (DLOTCA). Pomocí tohoto testu bylo otestováno 70 probandů rozdělených do 3 skupin. Zdravé osoby (n=50), osoby se získaným poškozením mozku vlivem cévní mozkové příhody (n=10) a osoby se získaným poškozením mozku vlivem traumatického poškození (n=10). Výsledky testování nepotvrdily všechny stanovené hypotézy, protože nebyly splněny předpoklady celkového hodnocení. Předpokládaly...
|
host ::
RSS.